Studie Multifunkčního studentského domu v Praze Dejvicích

Objekt svým urbanistickým pojetím respektuje charakter okolní zástavby. Svojí jasně definovanou formou a hmotovým řešením evokuje velký blok. Tento dojem bloku je dotvářen také pomocí zdí mezi jednotlivými objekty komplexu, definujícími hranici areálu. Zároveň však návrh citlivě reaguje na skutečnost, že směrem na jih zástavba pokračuje v podobě malých rodinných domků. Proto není budova navržena jako jeden celistvý blok, nýbrž je několika osami rozdělena na 6 zdánlivě samostatných budov – na 2 větší objekty a 4 menší. Objekty jsou rozmístěny a orientovány tak, aby splňovaly hygienické a technické požadavky ubytování a aby vytvářely prostor pro příjemné bydlení.

Reakce na jakousi rozvolněnost solitérní zástavby se projevuje také v koncepčním řešení jižní části již zmiňované obvodové stěny mezi jednotlivými objekty komplexu, která směrem k solitérní zástavbě a nově navrhovanému bulváru svým lehkým zapuštěním do prostoru areálu vytváří zálivy nabízející kolemjdoucím příjemné posezení.

Hlavním kompozičním prvkem vnitřního parteru je 8 metrů široká osa procházející podélně celým areálem, částečně zrcadlící jak venkovní, tak vnitřní prostory. Osa je materiálově řešena v podobně minerálního betonu.

Na hlavní ose se nacházejí hlavní vstupy do komplexu s recepcemi a vstupy do jednotlivých objektů. Areál je po obvodu doplněn o další vstupy, odemknutelné za pomoci studentských průkazů.

Střed osy je zdůrazněn metr širokým vodním pásem, který pramení v západní části areálu z objektu, který slouží zároveň jako pítko. Prochází až k jeho východní části, kde vyústí do vodní plochy. Navržený vodní prvek tvoří dominantu celého prostoru a vnáší do striktně formulovaného konceptu prvek lehkosti, proměnlivosti a jakési nepředvídatelnosti, i když v souladu s celkovým řešením opět v jasně definované podobě. V kombinaci s pochozím trávníkem a dřevěnými plochami vytváří pro studenty ideální prostor pro studium, odpočinek a volnočasové aktivity.

Ve střední části dispozice parteru komplexu se nacházejí dřevěné zpevněné plochy, sousedící se studovnami v interiéru, navržené pro venkovní studium. Ve středech těchto ploch jsou vysazeny stromy, obehnané dřevěnými hranoly určenými k sezení, které působí, jako by vyrůstaly přímo z podlahy. Vzniká tak možnost příjemného posezení a studia ve stínu stromů.

Západní část areálu, kde ústí již zmiňovaná vodní osa, je částečně tvořena zpevněnými plochami z minerálního betonu v kombinaci s pochozím trávníkem. Plocha dispozičně navazuje na prostor bufetu a je určena pro venkovní posezení, zábavu a volnočasové aktivity studentů.

Objekt svým hmotovým návrhem, tak materiálovým řešením respektuje okolní zástavbu. Budovy mají jednotně 5 nadzemních podlaží a jedno společné podzemní podlaží.

V podzemním podlaží se nacházejí garáže, které jsou kapacitně navrženy jak pro ubytované studenty, tak pro zákazníky komerčních ploch, případně pro veřejnost. Dále se zde nachází technické zázemí, sklady atp. Součástí krajních parkovacích stání jsou i sklepy, které si v případě zájmu mohou studenti pronajmout.

V každém objektu se nachází provozně oddělená občanská vybavenost. Je zde navržena kavárna, bufet, prádelna a sušárna jak pro studenty, tak pro veřejnost. Jako další možnosti funkčního využití do navrhovaných prostor jsou doporučeny fitness, večerka, tiskové centrum či klub nebo dětský koutek.

Každá jednotlivá budova má v přízemí vlastní vstupní halu se zázemím, menší objekty také studovnu. V krajních, větších objektech se nachází správa areálu a údržba.

Ve vyšších patrech se nachází bydlení pro studenty, případně studovny a společenské místnosti.

Objekty mají maximální kapacitu 730 lůžek.

Cílem bylo vytvořit několik různých typů bytů, aby si studenti mohli vybrat, která varianta jim nejvíce svým zařízením, případně cenou, vyhovuje. Každý byt má svoje vlastní sociální zázemí, kuchyňku a balkon.

Byty ve 4 menších objektech jsou koncipovány jako o něco dražší. Nachází se zde hlavně dvoulůžkové pokoje, které jsou ještě rozdiferencovány na několik dalších typů. Jsou k dispozici klasické dvoulůžkové pokoje s oddělenými postelemi. Ty se dále liší svojí velikostí a hygienickým zázemím (typ A, B). Další variantou jsou pokoje pro páry, lišící se také svojí velikostí a hygienickým zázemím (typ C1, C2, C3). Posledním typem bytů v těchto objektech jsou jednolůžkové pokoje. Jednolůžkové pokoje (typ H) jsou v patrech 3,4,5 navrženy jako klasické. V 2.NP jsou koncipovány jako bezbariérové (typ I). V případě potřeby lze další jednolůžkové, případně dvoulůžkové pokoje přetransformovat na bezbariérové.

V krajních větších objektech je bydlení navrženo jako levnější, s menšími objekty se shoduje pouze v bytech typu A. Dále se zde nachází 2 typy trojlůžkových bytů – s klasickými oddělenými postelemi (typ D) a trojlůžkový pokoj pro páry s dítětem (typ E). Na konci dispozic se nachází nejlevnější typ bydlení a to společné studentské byty o třech pokojích, zpravidla trojlůžkových. Byty jsou koncipovány pro 8 až 9 studentů (typ F, G). Tento typ bytů je vhodný pro studenty, kterým vyhovuje bydlení ve větší skupině, podobně jako na podnájmech. Navíc je uvažován tento typ bydlení jako levný, a proto atraktivnější než oblíbené podnájmy.

V návrhu jsou pokoje koncipovány na maximální požadovanou kapacitu ubytovacího zařízení. Variabilita řešení pokojů však spočívá také v možnosti upravení jejich kapacity za příplatek na pronájmu. Dvoulůžkový pokoj (typ A, B, C) lze upravit na jednolůžkový, byty typu F nebo G pouze pro 3 studenty apod.

Společné prostory objektů jsou řešeny jako bezbariérové.

Fasáda je řešena formou horizontálních pruhů. Ty jsou tvořeny prosklenými pásy oken a dveří doplněných černými posuvnými lamelami, které v případě potřeby slouží jako přistínění a pásy červených cihel. Z prosklených pruhů „vyrůstají“ klece balkonů stejné výšky.

Jasně definovaný horizontální řád je na několika místech narušen plnými cihelnými vertikálními hmotami přes celou výšku objektu, u delších objektů navíc prosklenými zapuštěnými hmotami studoven.

Přízemní části objektu jsou převážně řešeny jako celoprosklený pás. Tím se docílilo dokonalého propojení interiéru s exteriérem a celkového odlehčení hmot objektů. Dále je tak vizuálně jasně definováno funkční dělení objektů.

 

Použitými materiály jsou červené cihly, beton, dřevo, matný černý kov a sklo.